> Vážení nadšenci a nadšenkyně,

v příloze Vám zasílám kompletní zprávu z našeho super véletu "Moravice 2005". Fotky jsem trošku zkomprimoval a zasílám je zvlášť, tak abyste si je mohli na vhodných místech sami vložit či uložit. Za povšimnutí stojí zejména fotka Br-výjezd, neboť si ani zaboha nemožu vzpomenout jestli je to foceno před anebo po výpravě. Vlastně jsem na to teď přišel a dávám vám to yako otázku.

s letošním "kvalitním" pozdravem
...to ye dobrý pani,vole...
se z "Volárny" lóčí

Yari (khu-a-yen výpravy Vltava 2005 a férové-borec výpravy Moravice 2005)

 


(celkem cca 150km)

přináším Vám tímto za organizačně-plánovací sekci výpravy Moravice 2005 kraťoučký sestřih z pocitů, zážitků, diskuzí, vyjetých kopců a bezhlavě sjetých skopců, prostě všech těch maličkých prkotin jenž všechny dohromady se nám slijí v ten báječný kaleidoskop jenž řadí výlet Moravice 2005 do mé pomyslné Top 10 ( pouze absence nahatých ženských těl zabránila výletu v pouti do vysněné top 5).

Z dřívější nominace na výlet, nám celkem podivně v průběhu pátku v rozmezí pouhých několika minut (sic) vypadly 4 tutovky, čímž se zredukoval počet odvážlivců na startu v Rallye baru u rybníka na 4 kusy:

Yari (sponzor Slunce)
Jiřina (sponzor Oheň)
Jirka (sponzor Voda)
Uhlířina (kumulovaný sponzor instalace Slunce, Oheň, Voda)
 

01 Bruntál výjezd...02 Harta...03 Harta...04 Holubice...05 Kružberk...06 Moravice...07 Uhlířina fall...08 Vikštejn...09 Vikštejn...10 Vikštejn...
 

1. den pátek 2.9.2005

Vyrazili jsme: ihned poté co se mi podařilo ukořistit první pivo, tedy tak akorát. První ostrá část etapy nás dovedla na hráz Slezské Harty a pak sešup dolů podél řeky do Moravské Harty přejeli jsme onu "bláznivou" cestu Opava-Olomouc jenž si to šine napříč těmi našimi Opičími horami. Kružberk jsme objeli divočejší stranou lesem jako z pohádky kde byly zbytky kamenných valů, bedly velikosti jak z Mrazíka, stromy obrostlé mechem a Uhlířina nejprve hodil tlamu nezaviněně na mně a za chvíli další, zaviněně na mně (prý). Jirka hned poté nahlásil defekt a tak jsme v lese spravovali, já jsem na ochlazení pivisek vytvořil z kolemjdoucího potůčku férovou přehradu velikostí něco mezi Hartou a umývadlem a tak jsme už celkem dost pozdě sjeli k přehradě, objeli ji, přejeli jsme jakousi další Kružberskou hráz o které jsem do té doby ani netušil, že existuje, no a pak už byla další kapitola.

Velké Sedlo: Kdy-bys-tak-náhodó-měl-pocit-že-jsi-sám... jsem si zpíval a po očku sledoval servírku co byla pěkná yak sviňa ovšem chladná yak Grónsko. Nechtělo se nám spát v té kose venku a tak napřed Jirka nakontaktoval jakéhosi místního pracovníka povodí co seděl u vedlejšího stolu a dorazil ho Jiřina přímo na záchodě takovým způsobem, že nám ihned navrhl, že můžeme přespat v kanceláři u něho pod hrází, s prohlídkou rybí líhně, kávičkou atd... Ponechávám tímto prostor pro fantazii, jakým způsobem Jiřina domluvil a umluvil pana z hráze...

 

2. den sobota 3.9.2005

Ráno bylo yak vymalované, prohlídka proběhla regulérní a tak jsme vyrazili na další část expedice podél toku Moravice 2005.

Jánské koupele: Totálně vybydlené a zkrachované baráky dávaly tušit, že to kdysi asi byly lázně, ovšem dnes už to není pravdou. Po snídani v Holubicích ve vkusném penzion-restauraci jsme pomaličku směřovali k dalšímu hřebu výpravy:

Vikštejn: zřícenina hradu, která prý teď vypadá lépe než za „sociku“. Opravdu vkusná záležitost s příjezdovou asfaltkou zdolávající na krátkém úseku převýšení mnoha desítek metrů. Betonové bloky podél cesty byly popsány zajímavými nápisy – Podhradí-údolí dutých hlav, myluji tě Kačenko, atd. Z Vikštejna jsme to napálili po červené a pak po stezce přímo podél meandrující Moravice, napříč oborami, potkávajíce hromady turistů nejrůznějšího cyklo-vyznání kdyžtu se před nám vynořily:

Žimrovice: známé mi doposud pouze podle papírny Kappa Žimrovice, vesnice s kempy a turistickým duchem volně navazující na nedaleký Hradec nad Moravicí. ‚udolí se tu již mírně rozestupuje, jsme již pod 300 m.n.m Po obědě v kempu „U dobré pohody“ jsme vyrazili na prohlídku Hradce.

Hradec nad Moravicí: od mostu přes řeku, ve které jsme obdivovali 50 centimetrové „klády“ Ostroretky obecné – se stezka zvedla do příkrého svahu, že to nešlo jinak než vytlačit až ke Hradu. Hrad je červený a bílý, opravený nádherně, kolem dokola jsou parky plné turistů prostě celé město jako bys ho vystřihl z jiného západního státu. Chlapci mně na prohlídku nepustili (sic) a tak jsme zašli na kávičku a přišlo na velké lóčení neboť Jiřina musel jet zpátky do Bruntálu – neb nastupoval v neděli do služby – sponzor Oheň. Osiřelí jsme se odebrali zpět do kempu „U dobré pohody“ ke smuteční hostině kde nám Uhlířina ze svých bezedných zásob namazal vepřovku. Ještě předtím jsme se ale skočili opláchnout na koupaliště v Hradci a odjeli do kempu. Při sledování fotbalu v TV jsme hráli kostky zmanipulované Jirkou tak, že jsem 3x zasebou prohrál a zdá se že budu muset platit pivo všem hráčům až do konce roku 2006. Spali jsme pod širákem, já ve spacáčku, který má komfort tak asi +25°C. Spal jsem s mobilem u sebe ve spacáku tak šikovně, že ho asi budu muset vyhodit (mobil, né spacák), hmm.

 

3. den neděle 4.9.2005

Cesta zpět: Po snídani jsme to napálili po cestičkách přes Melč, Nové Lublice, Bohdanovice zpět na hráz Slezské Harty a objeli ji tentokrát z „roudenské“ strany, tedy té divočejší. Jirka neodolal mámení a šel se přesvědčit odborně o kvalitě vody a přítomných sinic ve vodě, neboť je profesionální hygienik se zaměřením na čistotu vody – sponzor Voda. V Roudně je nový kempink-zatím neozkoušen. Osadu Volárna jsme pro letošek zvolili za maskota léta 2005 – „léto Pani,vole“. Turistická značka nás drsnou makadamovou epizodou dovedla až do Nové Pláně, kde v kostele-hospodě bylo narváno a tak jsme se přesunuli na místní koupaliště, kde se rekrovali asi 4 lidi a my. Voda byla ovšem hodně studená, tak jsme do ní ani nevlezli – očividně to tam chtělo solární kolektory – Yari – sponzor Slunce. Poslední „hang“ výpravy nám přichystala hranice Moravy a Slezska v Moravskoslezském Kočově a po poléfce na farmě jsme dorazili opět do bodu výjezdu Rallye baru u rybníka, Freudenthal.

Závěrem: bych rád poděkoval Milanovi za fotodokumentaci při odjezdu a příjezdu do Rallye baru, Jiřině za fotodokumentaci s téměř nepoužitelným foťákem. Celkově se najelo asi 150 km za 2 a půl dne, terény byly různé ale většinou šlapatelné. Snad to počasí mohlo být trochu horší, jak nám slibovali ti fušeři z meteorologických ústavů. Těšíme se na další výpravy (asi zase na Praděd) v hojném počtu.

 

 > 09.09.2005 11:15